Sumarizace a cesta kupředu

  • Zdeněk
  • Rozhovory
  • 1 662x

Emise výběrové alba Suma sumárum (Best Of) je nejenom přehlídkou skvělých momentů z košaté historie teplického Kabátu, ale i uzavřením další kapelní etapy. Čítá skladby z let 1991 až 2001, zahrnuje tedy deset let existence souboru, který se očividně vyvíjel, aby od thrashmetalového mostra dospěl ke statutu poprockového souboru, jenž elegantně pečuje o základní hardrockové kořeny a je přitom schopen oslovit hned několik posluchačských generací.

4. prosince přijeli Tepličtí pokřtít výběrové dvojalbum, jehož druhou část tvoří záznam posledního letošního koncertu ke Go Satane Go Tour V Praze, do klubu Futurum. Tradičně si pro ten akt vybrali maličký smíchovský prostor, na kterém v slavnostní atmosféře přehráli přes šedesát minut písniček především z výběrového alba a poprvé koncertně prezentovali i legrácku Králíci, kterou ten den ráno naživo zcela premiérově představili ve snídaňovém pořadu nejmenované komerční televize. S baskytaristou Milanem Špalkem jsme pár minut před koncertním blokem v poklidu zákulisí proplouvali od tématu k tématu.

Existoval od samotného začátku plán nahrát výběrové album? Do vydávání vašich desek vstoupil malý chaos poté, co jste měli best of album vydat již vloni, ovšem namísto něho přišla na trh dosud poslední řadovka Go Satane Go. Potom se hovořilo o tom, že vydáte záznam z pražského koncertu posledního turné. To e nakonec stalo, je na druhém disku. První je ale zasvěcen výběru největších hitů. Proč to tedy takhle dopadlo?

S firmou monitor-EMI máme smlouvu na jedno best of album. Měli jsme udělat bestofku, čili ta koncertní část jen a Suma sumárum navíc. Řekli jsme si, že když už se má bilancovat, nebude od věci tam hodit ještě koncert, když už ho máme nahraný. Nahrávali jsme při našem posledním vystoupení z turné ke Go Satane Go v Malý sportovní hale v Praze a chceme z toho udělat ještě videokazetu.

O best of albu se mluvilo již v loňském roce. Vy jste ale na místo toho vydali album Go Satane Go. Není v posledních měsících kolem Kabátu nějak moc rušno?

Není, protože na bestofce přece jenom tolik nepracuješ. Odpočineš si a vlastně máš možnost dělat dva roky další desku. Na jaře následujícího roku bysme měli normálně vydat novou studiovku, ale díky Suma sumárum jsme ji oddálili a máme tím pádem víc času. Budeme ji totiž muset nahrát hodně dobrou.

Suma sumárum zahrnuje pouze období let 1991 až 2001. Kabát ale vznikl ve čtyřiaosmdesátém. Proč jste se nevrátili až ke svým začátkům?

Vzali jsme to od první desky u Monitoru a přiznávám, že jsme na staré singly ani nepomysleli. Nevím, jestli by měly na tohle best of albu prostor. Je to jiný směr. Když si to vezmeš, dali jsme na ně písně, které mají vcelku podobnou fazónu.

Jako bonus je na Suma sumárum skladba Pohoda, která vlastně zapadá do zvuku posledního řadového alba Go Satane Go. Vznikla speciálně pro výběrový počin, anebo se měla stát jednou z těch na další řadovce?

Napsali jsme ji speciálně pro bestofku. Udělali jsme narychlo písničku a nejhorší bylo, že jsem ji musel narychlo otextovat. Letos mi totiž texty vůbec nejdou…, ale příští rok půjdou. Nakonec jsme ji tam teda práskli, stejně jako ten remix. Všechno jsme udělali speciálně pro tuhle ´bestofku´.

Bonusová písnička Pohoda patří k těm průměrným ve vašem repertoáru. Kabát jako celek nedefinuje, nikam neposunuje, ale zároveň neshazuje. Měla taková být?

Všechno dopadlo tak, jak jsme si představovali a jaké to být mělo. Podívej, my teď hlavně potřebuje vyčistit hlavu před nahráváním nové desky, se kterou si musíme opravdu pohrát. Chceme udělat odkonalý zvuk, který by se přiblížil tomu, jaký produkují kapely zvenku. Chtěli bysme náš nový zvuk posunout. Pohoda je přesně taková, jak jsi řekl. Domluvili jsme se, že uděláme typickou ´kabátovku´. Jsou v ní čistší kytary než obvykle, no a teď bychom rádi malinko přitvrdili.

Podstatně zajímavější se tím pádem jeví remix titulní skladby z debutového alba z roku 1991, Má jí motorovou, zde uveden pod názvem Má jí motorovou 2001 ccm.

Má jí motorovou je vlastně první pecka, se kterou jsme prorazili. Lidi ji tenkrát chtěli, a tak samozřejmě musela na výběrové album jít. My se ale dohodli, že ji svěříme klukovi, který měl zájem udělat remix. Nechtěli jsme používat záznam z první desky, protože by v porovnání s ostatními neuspěl, ta deska zní šíleně. Nabídka na zremixování přišla vhod. Ten kluk ji udělal po svém a nám se tak líbila, že na desku šla v jeho verzi.

Takže jsi spokojen?

Jsem spokojen. V tom remixu je zvuk kytar, který u nás málokdo dokáže udělat. Myslím, že by snes i živé bicí, ale to nebyl záměr. My mu tu skladbu dali, aby ji udělal komplet na počítači. No a živé bicí by se musely dohrávat, čímž by to všechno ztratilo kouzlo a přišlo o původní záměr. Takže jsem spokojen.

Je v sestavě Kabátu někdo, koho remixování zajímá a kdo by se někdy v budoucnu takto mohl projevit?

Myslím, že takhle se o tom mluvit nedá. Nikdo z kapely nesměřuje k remixům. Já si doma třeba různé kravinky na počítači dělám, ale nemám podmínky k tomu, abych dělal remixy. Nemám například mackintosh, mám jenom ´písíčko´. Občas si na něm něco udělám, ale spíš jde o demáče pro vlastní potřebu.

Tvrdil jsi, že ti v letošním roce nejde textování. Jak tomu mám rozumět?

Měl jsem nějaké texty napsat, ale nějak mi nelezou z hlavy. Potřebuju totiž k tomu prožívat stres, potřebuju vědět, že se blíží termín vydání desky a že je na ní ještě hromada práce. Tak mi to vyhovuje. Když ale přišel Monitor s tím, že se udělá výběr a že musíme nahrát jednu novou písničku, nebyl to ten potřebný stres. Říkal jsem si pořád, že je dost času, že je to přece jenom jedna písnička, a byla pořád pohoda. Pak jsem napsal takový pohodový text a pojmenoval ho Pohoda. Líbí se mi, což o to, ale není to ten text, o kterém bych mohl říct, že je opravdu super. Já před sebou prostě potřebuju mít tu desku. Nemůžu třeba psát texty jiným kapelám, jelikož nemám potřebu. Nejde to. Neumím psát texty za prachy…, což mě občas sere.

Nedávno předák Krucipüsku, Tomáš Hajíček, Big Beng!u v rozhovoru řekl, že byl vyzván, aby pomohl Kabátu s texty na nové album. Znamená to, že se jistíš pro případ, kdyby s příští rok očekávaná autorská potence nedostavila.

Ono to bylo tak, že jsme původně měli pro bestofku nahrát tři nové skladby. Věděl jsem, že je neotextuju a zavolal jsem Tomášovi, jestli by mi nepomohl. Nakonec z toho stejně sešlo, protože on by ty texty musel napsat za večer, a to jsem po něm nemohl chtít. Stejně jsem psal Pohodu ve studiu Josefovi přímo ´do huby´. On stál u mikrofonu a já psal text. Když jsme to dodělali, jel jsem domů a hned jsem začal skládat pro další album. Dostal jsem z toho trochu strach, takže bych na těch písničkách chtěl dělat delší dobu, třeba celý rok. To víš, z halvy už to nepadá jen tak a k tomu mám úplně jiná kritéria, než jsem měl třeba v začátcích kapely. Když si dneska poslechnu text k Má jí motorovou, tak se usměju. Prostě se stává, že napíšu text a kluci mi řeknou, že je to bomba. Já ho ale zmuchlám a tvrdím, že to bomba není. Potřebuju být sám pro sebe přesvědčen, že je to dobré. Jakmile se tam objeví malinkatá chyby, kterou třeba ani nikdo nepostřehne, tak ten text zahazuju.

Najdeš na deskách Kabátu nějaký text, který považuješ za svou ´výkladní skříň´?

Tak teda pojď, ten je dobrý a je i jinak frázovaný. Nejsou v něm klasické obraty, i když já nejsem studovaný textař a ty nápady mil lezou z hlavy tak, jak do ní přijdou. Ano, tenhle text se mi líbí nejvíc.

Vznikl za nějakých zvláštních okolností?

To ne, prostě mě bavila ta melodie. Když jsem ji slyšel poprvé, tak mi sedla. Ono se pak líp textuje, jde to samo. Podobně jsem to měl u Ďábla a syna. Když jsem ho dělal, dopsal jsem vždycky sloku a řekl: ´Ty vole´. Překvapovalo mě to, byl jsem spokoje. Přicházelo to samo a já si říkal, jak takovej blbec jako já může psát tak dobrý text. Naopak je spousta textů, se kterými se pipláš a stejně dopadnou nakonec tak, že nemůžeš být stoprocentně spokojen.

Mám pocit, že jeden z tvých nejlepších textů je Šaman.

Přesně tak, to je další příklad. Když ho poslouchám, mám husí kůži. Ale mám pocit, že se začínám chválit jako nějakej debil.

Já tě k tomu podstatě vedu.

Hmmm, Šaman je v pohodě, určitě.

Proč se nyní tvým textařským souputníkem stává právě Tomáš Hajíček. Proč jsi neoslovil například Fanánka, nebo někoho jiného?

Líbí se mi texty, které Tomáš píše pro Krucipüsk. Myslím, že jsme si blízcí pokud jde třeba o ironii. Líbí se mi i jeho frázování, i když ho má trochu jinak než já. Myslím, že některé skladby, které nám dosud otextoval, znějí trochu jinak než klasický Kabát. A Fanánek? Ten už toho napsal strašně moc. Je v pořádku, je kvalitní textař, ale u Tomáše to není taková rutina.

O tobě se vždycky říkalo, že píšeš texty při chytání ryb. Platí to ještě?

Už dávno ne. Na rybách nesložím ani prd. Skládám buď doma, anebo mě to napadá, když někde sedím s klukama. Trkne mě třeba slogan do refrénu a pak to doma dodělám. Většinou píšu doma. Chodím, nervuju se, vyhazuju všechny z baráku a textuju.

Řekl jsi, že vaši příští studiovou desku musíte udělat co nejlepší. Pravda, je to odhodlání, které provází každou kapelu před nahráváním nového alba. Ty jsi to ale řekl velice rozhodně, znělo to opravdu mimořádně důležitě. Proč?

Je to poslední deska u firmy Monitor, tedy poslední vzhledem ke stávající smlouvě. Tím pádem se sráží víc důvodů. Když firmě nepodepíšeme další smlouvu, může nás zaříznou, prodáme málo desek a pak se budeme těžko vracet. Navíc je tu potřeba udělat něco, o čem budeme moci říct, že se nám to povedlo. Výběrem suma sumárum skončila jedna etapa a my teď musíme udělat desku, která naše posluchače přesvědčí, že nám můžou nadále důvěřovat. Já si kolikrát přečtu na našich internetových stránkách ohlasy, že lidem chybějí sprostá slova, že se jim stýská po starém thrashmetalovém chlívu a že bysme měli občas někde zahrát nějakou zábavu. Naše kapela ale potřebuje jít dál, tamto všechno už má za sebou. Chceme udělat desku, která nebude závislá na tom, jestli se bude hrát v rádiu. Chceme ji udělat podle sebe, zkusit to.

Předpokládám, že ty osobně nelituješ toho, že v textech už nejsou vulgarismy.

Vůbec ne.

Může se stát, že s monitorem-EMI další smlouvu nepodepíšete?

Záleží na okolnostech a na nabídce. Může se stát samozřejmě cokoliv. Nakonec i to, že nepodepíšeme s nikým nic.

Když si teď představíš albu, které vydáte v příštím roce, jak by mělo vypadat skrz pomyslné růžové brýle?

Líbí se mi, jak je udělaná deska MegaHu. Chtěl bych, aby ta nová měla stejnou energii a zároveň vykazovala postup. Měla by mít jiné zvuky, nejlépe ty, které se dnes používají ve světě.

Posloucháte při přemýšlení nad novým zvukem aktuální světové nahrávky?

Posloucháme, dokonce máme v kapele člověka, který je do nás pořád cpe. zajímá nás, jak se dělají zvuky. V Go Satane Go jsme použili loop a líbí s nám, jak to hraje na koncertech. Teď hledáme. Další desku zkusíme nějak nahrát, a když to nebude dobré, nahrajeme ji jinak. Chceme na ni poprvé dělat celý rok.

Autor: Jaroslav Špulák, Big Beng!; 20.12.2001

Rozhovor si můžete přečíst v původní verzi v PDF formátu.