Rozhovor s Pepem

  • Zdeněk
  • Rozhovory
  • 1 664x

Josef (Pepe) Vojtek je jedním z nejvýraznějších zpěváků na naší hudební scéně, spojený s úspěšnou skupinou Kabát. Za dobu jeho vystupování s kapelou se teplická rocková formace přesunula z hospodských zábav až na vyprodané stadióny a zařadila se mezi nejvýše oceňované v žebříčcích cen Anděla i Českého slavíka. Jeho projev zaujal i tvůrce muzikálů - nastudoval roli Štěpána v Landově Krysaři, vystupoval v titulní roli Hamleta muzikálu Janka Ledeckého Hamlet, ztvárnil Otce Inchofera v Galileovi a právě se připravuje na úlohu Athose ve Třech Mušketýrech Michala Davida. Jeho muzikálové osudy jej přivedly k současné partnerce Sabině Laurinové, se kterou má dceru Valentýnku.

Vypracoval jste se za dobu, kterou zpíváte ve výraznou osobnost na naší scéně. Co podle Vás dělá z člověka osobnost?

Moc důležitý je přístup k práci. Znám mnoho profesionálů, kteří se vůbec nechovají jako profesionálové. A naopak vím o spoustě lidí, kteří by se mohli chovat jako hvězdy, ale vystupují jako opravdoví profesionálové. Chodí na zkoušky a dostavují se přesně na čas. Pak existuje druhá sorta, přesvědčená o tom, že hvězdy jsou, ale jsou přesvědčeni o své profesionalitě, protože dnes není problém být umělcem. Když vám někdo dá peníze, tak už jste profík.Já si myslím tedy, že je to o tom, být každým coulem profesionál.

Tedy vnitřní vyváženost člověka?

Určitě. Lidi to hned poznají a pak je odezva zcela jiná. Já nemám rád slova jako image, nikdy jsem na to nedal a vždy jsem nosil to, co mi bylo milejší, než to, co bylo módní. Já raději nosím vytahané džíny. Když mi vyhovují pro danou příležitost tesilové kalhoty, tak si je vezmu. A nepůjdu tam na truc v kožených kalhotách představovat, že jsem rocker.

Pokud vidím na nějakém titulku Vaše jméno, skoro vždy se tam objeví slovo drsný... Nepřipadáte mi ale takový. Rocker určitě ano, ale drsný?

To jsou přídavná jména, která se mi ráda dávají. Rocker je možná každý, kdo poslouchá trochu tvrdší muziku a kdo se tak obléká, ale džíny se prodávají v každém krámě a kožený kalhoty si koupíte taky na každým rohu. O tom to není. My jako kapela Kabát se asi cítíme jako rockeři, ale já to tak nestavím nebo neprožívám. Že bych doma kvůli tomu rozbíjel nádobí.....

Prožívá Kabát ještě takové to radostné nadšení i při zkouškách?

Určitě. Jinak bychom to, co děláme, nemohli vytvářet v takové velikosti, jak na tom jsme. Rádi se účastníme i běžných akcí a netváříme se jako nafoukaní idioti, kteří mají na to vyprodávat stadiony. Jezdíme mezi normální lidi a nikdy bych nezanevřel na moje kamarády, kteří s námi začínali a vyrůstali. Nebudu se tvářit, když přijedu do Teplic, jako namyšlený blbec.

Jak jste nastoupil do tohoto obrovského hudebního soukolí?

Zpočátku jsem dost poslouchal muziku. My máme zpívání v rodině. Část rodiny z tátovy strany pochází z Moravy a pak už se to odvíjelo samo. Bavila mne bigbítová hudba jako každýho mladýho člověka, který ji poslouchá z magneťáku od svých starších kamarádů. My jsme začínali někdy v roce 1988 hrát po zábavách, tenkrát stejně nic jiného nešlo.

Od zábav jste se dostali až po velké stadióny s na české poměry monstrózní technikou. Zabezpečit váš koncert je asi opravdu dost obtížné?

To ano. Jsou určitá pravidla a určité podmínky ve smlouvách, ale většinou si veškeré technické zabezpečení připravujeme sami. Nemáme najaté lidi k zajišťování, protože je vždy nejlepší, pokud si to uděláme sami. Nikdy není absolutní spolehnutí na někoho cizího. Nejdeme do velkého projektu s někým, koho neznáme.

Jak velký realizační tým tvoří Kabát?

Náš tým obsahuje okolo šedesáti i sedmdesáti lidí. Samozřejmě i s techniky, protože my to považujeme za jeden velký tým - KABÁT. Tam se nikdo nevyvyšuje. Na celé turné jezdí všichni s námi. Od naší ochranky až po posledního technika. Všichni jsou najmutí i vyplacení námi a až se dojede šňůra, celé se to rozpustí.

Poslední úspěšné turné Dole v dole jste skončili v červnu a nyní připravujete z koncertu DVD. Jak jste s ním daleko?

Záznam je pořízený a nyní se dodělává zvuková kopie a nahrubo je udělaný střih, jen se musí pak posadit na hudbu. Počítám, že se bude tak ještě dvakrát předělávat. Mělo by to vyjít k 1. listopadu, tak jsem zvědavej. Když je vybraný materiál, tak už to pak ale jde rychle.

Pokud vím, použilo se snad patnáct kamer. To není právě málo....?

Přes deset jich určitě bylo, protože jsme chtěli pochytat co nejvíce záběrů. Natáčel se totiž jen jeden koncert a my jsme tím pádem potřebovali co nejvíce materiálu, aby obsáhl dvacet tisíc lidí na place i zázemí a samozřejmě i nás na jevišti.

Bude to čistě live DVD nebo přibudou v menu i další položky?

Budou to vlastně dvě tour dohromady. Jedno DVD bude tour na jaře z Prahy- záznam a druhé obsahuje rozhovory a části koncertů, odehraných na podzim ve sportovních halách. Tedy DVD 1 open air a DVD 2 haly a povídání okolo.

Vaše jméno není spojeno ale jen s Kabátem. Účinkujete hned v několika muzikálech a zároveň v domovské kapele. Jak se daří skloubit harmonogram tolika aktivit?

Kabát není zase tolik pracovně vytížený, jak se může zdát. Jsme měsíc ve studiu kvůli DVD, ale pak máme i tři čtvrtě roku volno. S Kabátem teď spíš odpočíváme a připravujeme se dál. Ona vlastní realizace projektu je strašně krátká. Turné trvá měsíc, příprava před tím rovněž měsíc. Takže dva měsíce v roce nám zabere turné a deset měsíců máme volno.

Příprava nového materiálu snad rovněž zabere nějaký čas?

To je trochu něco jiného. Na tom pracují kluci ve zkušebně a já tam dojíždím. Není takový problém tam dopoledne zajet. Muzikál se hraje večer.

Určitě ve fázi vzniku skladeb přispíváte i vy svým dílem?

Proto se na ty zkoušky jezdí, ale s nápady přichází kytaristi a na zkušebně se písničky dodělávají.

Vystupování v muzikálech je náročné pěvecky i herecky. Jak se připravujete hlasově?

Vše je trénink. Ani atlet nemůže běžet maratón, pokud na něj není trénovaný. Proto to člověk dělá a já trénuji hlas díky muzikálům. To je někdy každodenní práce.

Využíváte klasická hlasová cvičení?

Ne, vůbec ne. Já se trochu rozezpívám, abych se rozdýchal, ale že bych někam chodil, to ne.

Proč oslovují tvůrci muzikálů právě Vás?

Asi jsem pro ně něčím zajímavý.

Nehraje úlohu barva a rozsah Vašeho hlasu?

Je to možný. Právě u muzikálu Tři mušketýři, který nyní připravujeme, to Michal David napsal dost vysoko a jsem jeden z mála, který to vyzpívá. Je to zřejmě dané i tím, že jsem známý a vědí o mně.

Pokud zarytý rockový fanoušek uvidí spojení autora Michala Davida a zpěváka Josefa Vojtka, možná se mu protočí panenky. Na druhou stranu lidé začínají být i v hudbě tolerantnější.....?

Já poslouchám v zásadě cokoliv až na určité vyhraněné styly. Vstupoval jsem do tohoto projektu s tím, že Michal David mi ty moje songy udělá na triko. Mluvili jsme o tom spolu a mluvili jsme otevřeně, protože se spolu i s producenty známe léta. Oslovili mne už dříve v případě Kleopatry. Já jsem ale slušně poděkoval, protože jsme zrovna rozjížděli Galilea v Kalichu. Ale upřímně jsem říkal, že mi to moc nesedí. Nemám ani k Římu nějaký kladný vztah. Říkali tedy dobrá, ale máme v plánu do budoucna i Tři mušketýry. A já na to hned: „To mne zajímá! Až to budete připravovat a budete mít zájem, tak mi zavolejte.“ Oni to dodrželi a mně se to líbilo, tak jsem taky rovněž dodržel slovo a právě na tom pracuji. (rozhovor probíhá těsně po zkoušce)

Původně jste měl hrát D’Artagnana, ale vystupujete nakonec v roli Athose?

To je pravda. Roli D’Artagnana jsem odmítl, protože jsem si na tu roli připadal starej. D’Artagnan byl mladý a mně bude čtyřicet a nemyslím, že by to bylo to pravý ořechový.

Athos Vám tedy sedí?

V této roli se cítím dobře, protože tady to není již tak věkově ohraničený. Tři mušketýři sice nebyli staří, protože to byli vojáci, ale D’Artagnanovi bylo tak kolem dvacítky bylo.

Jak zvládáte šermířské souboje?

Zatím to trénujeme a nejdeme ještě zcela naplno. Ještě to neděláme ani v kostýmech, což je výhoda. V teplákách to oproti kostýmům je asi o hodně lehčí. Ještě se nikdo nezranil.

Kabát nebyl zpočátku úplně nadšený z Vaší účasti na muzikálech...

Vše je otázkou dohody. Kluci a vlastně ani já jsme nevěděli, kam vše vyplyne. Kabát šlape, je v pohodě a prodává desky. My si říkáme vše na rovinu a já říkal, že pokud by to jakkoliv ohrozilo Kabát, tak s tím seknu. To bylo v prvním muzikále Daniela Landy Krysař a od té doby kluci zjistili, že to nepřináší žádný problém.

Ovlivňujete i v jiném muzikálu výběr postavy?

Třeba Janek Ledecký říkal:“ Já bych chtěl, aby jsi hrál tohle a píši Ti to na tělo. Je to Otec Inchofer a je to strašná svině.“ A já jsem říkal: „Beru!...už mi nic víc neříkej“(smích). A udělal mi bigbítovou písničku přímo na mne. Dobře se mi zpívá a je výborná. Pak se i lépe pracuje, když tvůrci vědí, pro koho to dělají a jak to bude znít. Postava je tak i přesvědčivější.

Když máte za sebou takto stylizovanou muzikálovou hudbu, neovlivní Vás to i v projevu Kabátu? Neřeknete si, není ten zemitý rock´n´roll trochu málo?

To je dané přirozeným vývojem kapely. My sami postupně měníme náš styl a je vývoj slyšet. A je to dobře. Nezakrněly jsme na nějakých těch písních typu Denně ožralej (Moderní děvče- to je pravej název písničky.) . Mně už to taky nebaví, ale lidi to chtějí, tak to hrajeme. Rolling Stones kdyby nehráli Satisfaction, tak by je lidi sežrali. Nechceme ale jen jít s hudebním trendem, ale obohacovat tvorbu o nové zvuky.

Šli byste z rozsáhlého pódia stadiónu zpět do klubu?

Rozhodně ano. S tím nemáme žádný problém.

V klubech ale nehrajete?

Když to jednou přijde... Teď je pro Kabát dobré, že vystupuje pro hodně lidí a lidi přijdou. Kdybychom takovéto turné po stadiónech udělali před deseti lety, tak bude poloprázdno. Přišlo by třeba pět tisíc lidí, což by bylo škoda. Tak jsme to dělali v halách. Jsme střízliví a nikdy jsme neměli nasazené růžové brýle. Jenomže na podzim se nám začalo potvrzovat, že i ten zimní stadion je málo. Tam dva i tři tisíce lidí stály venku. Co je tady většího? Fotbalové stadióny! A na jaře byly narvané. V klubech je zcela jiný způsob hraní, lidé jsou metr od vás a ne třicet metrů. Zato je to bezprostřední. A to mne taky baví. Takhle jsme hráli pět let. Někdy, mám li čas, se zajdu podívat taky do nějakého klubu, ale jsem hodně vytížený. To raději chvíle volna věnuji rodině.

Jak jste se právě vy dal dohromady se Sabinou Laurinovou?

My jsme se potkali na muzikálu a padli jsme si do oka.

Navenek to vypadá zajímavě. Ona -éterická žena a vy vedle ní působíte jako rocker trochu v kontrapunktu. Tetování na těle, jistá odežitá minulost... Vy jste se ale hodně změnil. Omezil jste alkohol, přestal kouřit... Jak velkou úlohu v tom sehrála Vaše partnerka?

Abstinentem jsem se nestal. Alkohol, pokud se jeho konzumace nepřehání má spoustu kladů. Partnerství v tom jistě hraje roli. I děti a rodina jako taková. Ten kdo si hraje, nezlobí. To je mé životní krédo. Pokud mám práci, nemám čas na blbosti.

Nekouříte, je to tak?

Jasně. My jsme spolu hráli v Hamletovi a když byla Sába v jiném stavu, tak mi připadalo hloupý jí hulit pod nos, tak jsem doma nekouřil a občas si šel zakouřit na terasu. Pak jsem díky nemoci přestal, protože jsem dostal chřipku na turné a bolelo mne tak v krku, že jsem dostal strach. Takovej strach o hlas, že jsem cigarety zahodil a už jsem se jich od té doby nedotknul.

Máte pocit, že je to znát na hlase?

Abych byl upřímný, tak zatím to nepociťuji. Možná ano, ale já to ještě necítím. Třeba se mi vyčistily plíce, po ránu nechrchlám a nesmrdím kouřem. Teď mi již vadí, když přijdu domů z hospody a jsem cítit kouřem. Tak se jdu osprchovat. Doma nikdo nekouří, v autě nikdo nekouří. Dříve mi to bylo jedno a ani mi to nepřišlo, ale od té doby, co jsem to zařízl, tak to hned poznám. Ale pokud někdo kouří u stolu v hospodě, tak mi to nevadí.

Dříve na Kabát chodila poměrně vyhraněná sorta lidí. Dnes vás poslouchají malé děti i jejich rodiče. Dokážete si představit, že byste přišel do školy v roli učitele hudební výchovy?

Ježíš, Maria, jen to ne. Záleží určitě na formě podání. Jedna stejná látka se dá podat odlišnými způsoby. Může to být úplná nuda nebo vás to baví. Podobně jako se dá tisíce způsoby zahrát nějaká role. Já tím, že sedmnáct let vystupuji před lidmi, se jich nebojím. Pokud zvládnu dvacet tisíc na koncertě, tak třicet dětí ve třídě by snad neměl být problém....(smích). Tedy kdybych věděl, co s nimi mám dělat. Mám pocit, že bych s dětmi mohl vést diskuzi, zvlášť na téma, které je mi vlastní. Myslím, že se může člověk učit zpívat jak na lidovce, tak na bigbítový písničce. Asi nemohou zpívat písničku Denně vožralej, ale mimochodem v lidovce jsou furt všichni taky nalitý....(smích).

Máte nějakou svoji hudební metu, kterou byste chtěl docílit?

Největší poctou pro každého muzikanta je fakt, že na něj chodí lidi. Proto se to dělá. Je hezký, že nám visí Zlatí Andělé doma, ale to není od lidí. My jsme přemýšleli o tom, zda máme jít na Českého slavíka. Kdysi zprofanovaná soutěž. Ale pak jsme si říkali, vždyť to je od lidí a to jsme vždy chtěli. Oni nám poslali své hlasy a tak jsme tam šli.

Poslechnete si někoho z Vašich pěveckých kolegů, jehož projev je pro Vás potěšením, či přímo balzámem na duši?

Líbí se mi Jarek Nohavica. To je člověk, který si prošel taky vším, co se dá zkusit. Zpívali jsme spolu na předávání Andělů. Byl absolutně v pohodě a zpíval s námi naši písničku, což muselo být pro něj strašný, protože on bigbítovou muziku nedělá.

Některé Nohavicovy písně po úpravě s Čechomorem, třeba Mladičká básnířka, taky pěkně přitvrdily?

To jo. On se naší písně ujal se ctí a mně se líbilo, že do toho vůbec šel. Mohl nám říct ať mu vlezeme na záda. Jsem Nohavica, jsem jinde, ale šel do toho a takhle se „shodil,“ že šel zpívat bigbít a lidi koukali s otevřenejma hubama.

Škoda, že to nebylo úplné překvapení. Ta informace protekla již předem.

To byla škoda. My jsme chtěli, aby se to utajilo, ale bohužel...

Teď již odezněl hlavní neskutečný boom superstar a chystá se soutěž nová. Všímal jste si jí nebo Vám byla lhostejná?

Někdy jsem na to juknul, ale nechávala mne klidným. Na Nově z nich udělaly hvězdy a to oni nejsou. Sorry, nejsou. Pokud se tak tváří, tak jsou hloupí. Deset vystoupení v televizi, z nikoho hvězdu neudělá.

ZDROJ - hudebniportal.cz; 11.2.2005

  1. #viktor vzkazuje:
     
    pane vojtku? kde muzu pres internet objednat tricko s logem kabat?