Kabát pořád nakopává - Recenze alba Dole v dole (Právo)

  • Zdeněk
  • Recenze
  • 2 753x

Nové album teplické skupiny Kabát, Dole v dole, může potkat dvojí osud. Buď se z něho stane evergreen jako ze všech předcházejících desek, anebo to bude jen jeden ze zářezů v jeho diskografii, ze kterého zbudou v paměti dvě tři písničky.

Album: Dole v dole

Nové album teplické skupiny Kabát, Dole v dole, může potkat dvojí osud. Buď se z něho stane evergreen jako ze všech předcházejících desek, anebo to bude jen jeden ze zářezů v jeho diskografii, ze kterého zbudou v paměti dvě tři písničky. Posluchačská nálada momentálně straní první variantě, ovšem faktem zůstává, že v tuctu skladeb je poměrně málo úderných sloganů, které v minulosti stavěly Kabátu pomníky.

Hudebně se oproti předešlým dvěma řadovým deskám nic nezměnilo, skupina je stále synonymem pro český rock´n´roll. Dotkne se sice nádechu padesátých let v hříčce Elvis a napodobí ostrovní folklór v rozverných Irských hodech, zbytek je nicméně tradiční. Jedna skladba stíhá druhou, potloukají se ve středních a rychlých tempech, šikovní kytaristé Ota Váňa a Tomáš Krulich nabízejí pod kůži směřující melodické vyhrávky i riffy. Kabát nesází pouze na klenutý hymnický refrén, jistí se slokou. Královna krásy je ukryta na konci desky v písni Kdo si nechce hubu spálit. Náladou připomíná po všech stránkách nejkrásnější kabátí písničku Šaman: tak hebká a něžná je.

Textař Milan Špalek (s jednou a půl skladbou vypomohl Tomáš Hajíček ze skupiny Krucipüsk) opět volil lidový výraz. Komické i strastiplné situace opisuje s nadhledem, jednou ale zamrazí. V písni Jednou nás to zabije Vojtek zpívá: "Já vím, je to zlý, jak ti je, no lidi žádná sláva. Jednou nás to všechny zabije, zatím to nakopává." Myšlen je alkohol, ale Špalek ve slokách kráčí světem. Co je asi ve druhém sledu? Přesto Kabát nepřestal být především dobrou zábavou.

Autor: Jaroslav Špulák, Právo; 13.10.2003